Úzkost a úzkostné poruchy: charakteristika, příznaky a léčba

úzkost

Já jsem úzkostlivý! Lakonická fráze, kterou lidé snadno slyší říkat v nejrozmanitějších prostředích a také nejčastěji v ordinaci psychoterapeuta. Úzkost je po depresi nejhledanějším slovem na webu. V literatuře je hojně popsána psychologickými a lékařskými obory jako poplašná reakce a také ve zdravém rozumu znamená napětí, často neustálé, kvůli obavám; toto se stává patologickým, když nabývá všudypřítomného a nekontrolovatelného charakteru. Z úzkostných příznaků se pak stává úzkostná porucha.

Tento způsob vnímání reality a reakce s obavami a obavami je nyní plně rozvinutým psychopatologickým obrazem, pokud přetrvává alespoň šest měsíců (DSMV) a může způsobit značný stres a značné nepohodlí, které mohou ovlivnit kvalitu života. Strach může způsobit značné narušení mezilidských, sociálních a profesních vztahů. Vztahy v párech často komplikuje porucha.

Myšlenky jsou negativní, katastrofické a mohou také vyvolat somatické reakce. Pokud je úzkost nadměrná, příznaky jako:
neklid a pocit silného napětí; únava; potíže se soustředěním; podrážděnost; svalové napětí; problémy se spánkem, potíže s dýcháním, srdeční rytmus a gastrointestinální trakt.

Úzkostliví lidé mají tendenci neustále sledovat prostředí a hledat potenciální nebezpečí pro sebe nebo pro své nejbližší. Protože neexistuje žádné bezprostřední reálné nebezpečí, jejich obavy se přesouvají do budoucnosti.
Neustálé obavy, aby se předešlo nebezpečí, má za následek:

  1. a) pokusu o nefunkční řešení, jak se vyhnout:
  • nechat se zaskočit nebo se alespoň připravit na nejhorší;
  • nárůst negativních emocí souvisejících s možností, že se stane něco obávaného;
  1. b) pokus o nefunkční řešení požádat o pomoc:
  • vyhnout se možnosti cítit se špatně z úzkostné krize;
  1. c) pokus o dysfunkční řešení potlačení vlastních reakcí.

Tito lidé nežijí život v přítomnosti, protože jsou neustále zaměstnáni myšlením ohrožujícím imaginace promítané do budoucnosti a neustále se snaží vyhýbat situacím, které považují za nebezpečné.
Četné studie poukázaly na korelaci s fyzickým stavem: zejména s fyzickou bolestí (například fibromyalgie a chronická revmatická onemocnění), astma, syndrom dráždivého tračníku. Představuje rizikový faktor pro vznik srdečních onemocnění. Symptomy úzkosti jsou transverzální k různým psychickým poruchám a zejména k:

  • Panická porucha: kde je strach vnímán jako extrémní hrozba, v eskalaci, kdy se člověk děsí svých vlastních pocitů. Boj s vlastními reakcemi neefektivně zvyšuje reakce samotné namísto jejich snižování, aktivuje se nefunkční zařízení, které problém udržuje (Nardone G. Panic attack therapy 2016)
  • Specifické fobie: tedy neovladatelný strach z kontaktu s obávaným předmětem, kterému se musí dotyčný vyhýbat. Na světě je tolik věcí, kolik je věcí, ale ty nejrozšířenější souvisí s prostředím člověka (fobie ze zvířat, z výšky, z létání, agorafobie atd.), ale nejenom (Nardone G. Paura panico phobie 1993)
  • Hypochondrie a patofobie: úzkost je výsledkem pokusu udržet své tělo pod kontrolou, generující dysfunkční proces, který generuje nový alarm (Nardone G,. Za hranicemi strachu 2000).
  • Obsedantně kompulzivní porucha: kde je úzkost sedována patologickými rituály (Nardone G., Portelli C. Obsessions, compulsions and manias 2013).
  • Relační dynamika: ve kterém je úzkost produktem obávaného úsudku druhých: strach z toho, že nebude na stejné úrovni; být odmítnut; neumět se ovládat atd. (Muriana E., Verbitz T. Psychopatologie milostného života 2010).
  • Posttraumatická stresová porucha: zde úzkost a/nebo panika jsou symptomatické reakce na trauma, které vymizí, jakmile se porucha vyřeší (Cagnoni F., Milanese R. Cambiare il past 2009).
  • deprese: úzkost je spojena s obtížnou regulací emocí a končí, když se odříkání stává převažujícím pokusem o řešení (Muriana E., Pettenò L., Verbitz T. The faces of deprese 2006).
  • Sexuální poruchy: kde je úzkost z výkonu často generátorem přetrvávání problému (Nardone G., Rampin M. Když se sex stává problémem 2015).
  • Poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie, syndrom zvracení a záchvatovité přejídání): ve kterém se úzkost projevuje jednak jako specifický strach, jednak jako pokus o kontrolu nad jídlem (Nardone G. Verbitz T., Milanese R. The vězení jídla 1999).
  • Vyšší duševní poruchy (psychóza, hraniční, paranoia a bipolární poruchy): ve kterém je úzkost téměř vždy přítomna i ve spojení s bludy. (Muriana E., Verbitz T., Nardone G. připravujeme)

 

VÝSLEDKY ÚČINNOSTI A ÚČINNOSTI KRÁTKÉ STRATEGICKÉ PSYCHOTERAPIE

Stručná strategická terapie má specifické protokoly pro léčbu úzkosti a poruch, které ji často tvoří, schopné vyřešit problém s mírou účinnosti a účinnosti vyšší než jakákoli jiná psychoterapie.
Účinnost ve vztahu k úplnému uzdravení z poruchy (která zahrnuje tři následná setkání) je v průměru 7 sezení na celé ošetření. Uvažujeme-li naopak o odstranění invalidizující poruchy, resp. uvolnění příznaků, v celém souboru se toho podařilo dosáhnout během prvních 4 sezení, resp. 2/3 měsíce od začátku terapie.
Výsledky účinnosti léčebných protokolů:

  • Fobické a úzkostné poruchy (95 % případů)
  • Obsedantně a obsedantně kompulzivní poruchy (89 % případů)
  • Poruchy příjmu potravy (83 % případů)
  • Sexuální dysfunkce (91 % případů)
  • Poruchy nálady (82 % případů)
  • Poruchy dětství a dospívání (82 % případů)
  • Poruchy závislosti na internetu (80 % případů)
  • Předpokládaná psychóza, hraniční porucha a porucha osobnosti (77 % případů)

Jak lze dobře pochopit, skutečnost, že psychopatologie mohou být rozhodně trpět a přetrvávat roky, neznamená, že terapie musí být stejně bolestivá a prodloužená v průběhu času. Slovy Williama Shakespeara na to rádi vzpomínáme "Není noci, která by neviděla den".

Dr. Emanuela Muriana, (oficiální psychoterapeutka a vyučující profesorka Centra strategické terapie)

BIBLIOGRAFIE:

Cagnoni F., Milanese R. (2009). Změňte minulost. Ponte alle Grazie.
Muriana E., Pettenò L., Verbitz T (2006). Tváře deprese. Ponte alle Grazie.
Muriana E., Verbitz T. (2010) Psychopatologie milostného života. Ponte alle Grazie.
Nardone G. (1993) Strach panické fobie. Ponte alle Grazie.
Nardone G. Verbitz T., Milanese R. (1999). Potravinové věznice. Ponte alle Grazie.
Nardone G. (2000) Za hranicemi strachu. Ponte alle Grazie.
Nardone G. De Santis G. (2011) Cogito ergo trpím. Ponte alle Grazie.
Nardone G., Portelli C. (2013) Obsese, nutkání a přeludy. Ponte alle Grazie.
Nardone G. (2013) Oprav mě pokud nemám pravdu. Ponte alle Grazie.
Nardone G. (2016) Terapie záchvatů paniky. Ponte alle Grazie.
Watzlawick P, Nardone G. (1997)  Stručná strategická terapie. Ponte alle Grazie.

 

Fragmenty kódu PHP Běží na: XYZScripts.com